Nábor zaměstnanců je menším či větším tématem ve většině firem. Pokud má firma dostatek kandidátů pak se zabývá tím, jak přitáhnout ty pro sebe nejvhodnější, jak udělat nábor jako zážitek, předčít očekávání uchazečů a jiné HR „libůstky“. Pokud má firma o kandidáty nouzi neustále řeší, jak vůbec zaujmout na trhu mezi ostatními zaměstnavateli, a jak přilákat takový počet, aby mohli ostatní zaměstnanci pracovat bez větších přesčasů a nedělat práci za dva nebo jak si zcela nerozbourat mzdový systém tím, že jsou nuceni přeplácet uchazeče zvenčí protože je prostě nutně potřebují.
Realitou dnešních dní pro většinu firem je fakt, že dostatek kvalitních uchazečů není. Pokud má firma potřebu navýšit počet zaměstnanců, byť jen o 20 lidí, je to mnohdy nepřekonatelný problém.
Trh práce v České republice je po Německu druhým nejvíce „šešněrovaným“ v Evropě. Trh je prostor, kde dochází ke směňování statků mezi prodávajícím a kupujícím. Zaměstnanci směňují svůj čas za peníze. Tak to je a bude. Je pěkné, že zaměstnavatelé pracují na hodnotách a nabízejí smysl v práci, ale pořád je to o tom, že zaměstnanci očekávají každý měsíc výplatu.
V našem českém prostředí, ale těžko můžeme mluvit o volném obchodování nebo o tom, že by fungovala volná ruka trhu. Vzhledem k tomu, že pokud zaměstnanec neukradne polovinu firemního vybavení je téměř nevyhoditelný, volný obchod nám trošku stagnuje.
Velkým přínosem vlády by bylo celkové uvolnění podmínek zaměstnávání a umožnění snadnějšího vstupu cizinců na český pracovní trh. Částečně se tomu tak děje díky vládním programům podporujícím ekonomickou migraci. Jsou to programy Program kvalifikovaný zaměstnanec, Program vysoce kvalifikovaný zaměstnanec a Program klíčový a vědecký personál, nicméně jak se projeví, když hodíte zrnko písku do pouště…
Jak si stojí Česká republika s nezaměstnaností?
Blízká se na lepší časy?
Dne 18. října 2023 vláda schválila materiál „Návrh na další posílení pracovní migrace do ČR“, který předložilo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Cílem materiálu je navýšení objemu pracovní migrace o dalších 20 000 kvalifikovaných pracovníků, čehož bude dosaženo kombinací řady opatření zahrnujících zvýšení kvót pro vysoce kvalifikované pracovníky, navýšení kvóty pro kvalifikované pracovníky z Filipín, znovuobnovení ekonomické migrace z Ukrajiny a obnovení fungování programu pro mimořádná pracovní víza pro pracovníky v zemědělství. V rámci realizace výše uvedených opatření byly doplněny podmínky pro účast občanů Ukrajiny ve vládních programech ekonomické migrace. “ (Zdroj: www.mpo.cz).
Nové nastavení kvót pro zaměstnanecké karty pro jednotlivé země zařazené do Programu kvalifikovaný zaměstnanec, které bude platit od 1. ledna 2024 je následující:
Arménie | 550 pracovníků |
Bělorusko | 1 900 pracovníků (příjem žádostí o zařazení do programu pozastaven) |
Filipíny | 5 300 pracovníků (od 1. května 10 300) |
Gruzie | 600 pracovníků |
Indie | 600 pracovníků |
Kazachstán | 500 pracovníků |
Moldavsko | 1 500 pracovníků |
Mongolsko | 3 170 pracovníků |
Severní Makedonie | 400 pracovníků |
Srbsko a Černá Hora | 1 900 pracovníků |
Ukrajina | 12 100 pracovníků (Kyjev 1 100 + Lvov 11 000) |
Pozorný čtenář si všimne, že Filipíny se zdají být ze strany vlády a posléze i českých zaměstnavatelů preferovanou zemí, které se Česká republika otevírá a nahrazuje tak pracovníky z Ukrajiny na které jsme byli historicky zvyklí. Proto zde proběhlo dvojí navýšení oproti kapacitám z předchozích let.
Pokud chcete jít na jistotu, je vhodné vybírat uchazeče ze zemí jako je Srbsko, Česná Hora, Moldavsko, Severní Makedonie, Gruzie a Arménie. V těchto zemích jsou totiž volné kapacity v Programu kvalifikovaný zaměstnanec každý měsíc.
Čeští zaměstnavatelé však nejčastěji vybírají zaměstnance ze zemí jako je Mongolsko, Filipíny, Indie a Kazachstán.
A proč tomu tak je? Přečtěte si v jednom z následujících článků